Sterakdary

Když jsme před dlouhými měsíci s grafikem Františkem začali malovat první ilustraci ke knize Arila: Stříbrné město, ani jeden z nás netušil, že doopravdy tvoříme její obálku. Sakra, v té době měla ladné jméno „Kniha #1“ a neřešil jsem, jestli ji někdo skutečně bude soudit podle obalu. Chtěl jsem vytvořit znázornění důležitého momentu z příběhu, Božskou radu.

Z Františka si dělám vždy legraci, že ho do budoucna nechám převážně kreslit oblohy. Ne že by ten zbytek neuměl, ale on maluje mraky a hvězdy takovým způsobem, že cítím ten chlad okolo. Moc se mi líbila velikost bohů na obloze v kontrastu s maličkými postavami v popředí.

Budiž barvy a mocný falus na levoboku! Definitivně jsme se rozhodli, že obraz v polovině rozdělíme kaskádou mraků. Nahoře bohové, kteří budou shlížet dolů na mrzké smrtelníky. Nastal čas překreslit siluety do opravdových postav.

Zadání bylo vytvořit obrovskou bohyni v přenádherné zbroji. Jako základ super, ale oba jsme cítili, že to není úplně ono. Přidali jsme postavy do popředí a doladili mraky.

Druhá verze Aruuny vypadala mnohem lépe. Pořád to byla převážně silueta s lehce vykloubenou pravicí, ale póza se nakonec dostala až do finální verze. Tento moment také značil poslední okamžiky velmi zvláštně vytvarované levé věže.

Aruuna, bohyně uprostřed, ale neměla být na obloze sama. Kolem ní měly být dvě postavy v nekonečné hádce, která otřásala celým světem. S kompozicí jsme byli spokojení a teď nastal čas doopravdy kreslit.

František naprosto božsky (haha) překreslil mraky do nádherné podoby a začali jsme pracovat na levém bohovi, na bohu vlevo, Ynuurovi. Je to bůh síly, ale Františkovi jsem zapomněl vysvětlit, že přesnější je označení Bůh energie.

Druhá verze Ynuura vypadala mnohem lépe, a tak jsme vytvořili Kthaaru, bohyni života a smrti. Jejich lehce ozářené siluety vypadaly opravdu skvěle, ale když jsme je spojili s původní malbou Aruuny, vůbec to nesedělo. Byl čas ji znovu předělat.

A to bylo přesně ono. Uvědomili jsme si, že zrak diváka padne na horní polovinu, která musela být dokonalá. František vylepšil mraky, doladil mlhu kolem a z mraků vytvořil spirálu, která vede oči pozorovatele. Tohle byla na dlouhou chvíli poslední verze. Původně jsem ji chtěl použít na online propagaci, plakát a podobně, ale vše se změnilo, když jsem ilustraci ukázal nakladateli. Chtěli z ní udělat obálku knížky a já s tím souhlasil. Obrázek byl super, ale na obálku nestačil, a tak jsme se po několika měsících ke trojici bohů vrátili.

Vylepšili jsme postavy, zdůraznili jejich charakteristiku, upevnili spirálu z mraků a vyzbrojili Aruunu v pozadí. Zde František opravdu odvedl naprosto brilantní práci. Z nějakého důvodu to ale nestačilo. Obrázku něco chybělo a dlouho jsme nemohli přijít na to, co to je.

Nakonec jsme to zjistili až k úplnému konci, kdy jsme ladili detaily oblečení. Chtělo to nějaké božské ošacení, ale co je dostatečně majestátní pro samotné bohy? Pak to František vyřešil.

Využil element okolních mraků a v plynulém přechodu stvořil jejich oblečení. Jakmile jsem to spatřil, bylo mi jasné, že tohle je ta cesta.

A tak vznikla tahle téměř finální verze. Už jsem byl téměř připraven malbu odevzdat pomalu do tisku, když jsme si na poslední chvilku všimli ukazováčku bohyně napravo.

A po finální plastice ruky, vylepšení Aruuny na pozadí a doladění detailů, jsme měli obálku! Začali jsme zhruba 13. 11. 2020 a vše jsme dokončili 5. 3. 2021. Je až neuvěřitelné, kolik práce je za jediným obrázkem, ale výsledek určitě stojí za to.

A jako speciální bonus na závěr jsem nechal tento obrázek naanimovat, aby pořádně vynikla jeho hloubka.

S Františkem jsme nenakreslili pouze jeden obrázek, ale hned několik. O tom ale příště 🙂

František: https://www.instagram.com/frantiseksedlacek_